Korespondence v praxi

Jak jste se mohli dozvědět v příspěvku O mně jsem dlouholetý pedagog. Ve škole učím předmět obchodní korespondence, úřední korespondence, technika administrativy,písemná a elektronická komunikace. Jelikož jsem člověk velmi komunikativní, vzdělávat studenty v tomto oboru mně opravdu baví. Jen cítím takový malý (možná ne až tak malý) nedostatek a to, že si nemohu na vlastní kůži ověřit, jak taková korespondence vypadá v samotné praxi. Ve škole u svých studentů trvám na dodržování ČSN, i když jsou jen doporučené. Já sama podle písemnosti, kterou obdržím si podvědomě pisatele zařadím. Proto celkem špatně snáším pravopisné chyby na vývěskách před restauracemi nebo obchody. Ani amatérsky zpracované titulky filmů mně nenechávají klidnou. Mnohdy mně unikne část děje filmu, protože se soustředím na pravopisné chyby titulků. Mnoho úsilí mně stálo zařadit se mezi běžné pisatele SMSek. Abych byla "in" jak mi sdělili vlastní děti (tenkrát ještě v pubertě), nezbylo mi než se naučit zařazovat do zpráv různé zkratky, smajlíky apod. Stále se však nemohu smířit s pocitem, že úřední a obchodní komunikace by měla mít svá pravidla (kromě pravopisu a stylizace také úpravu a formát). Proto jsem proti názorům některých lidí, že záleží jen na obsahu sděleného a ostatní je zcela nepodstatné. Co si o tom myslíte vy?